Naše zdraví je určeno schopností snášet změny

Slovo adaptace se dnes používá v mnoha významech. V medicíně znamená schopnost organismu přizpůsobit se. Čemukoli. Že se vás to netýká? Omyl!! Adaptujeme se neustále.

Musíme si uvědomit, že život člověka není tak jednotvárný, jak se někdy zdá. Střídá se den a noc, práce a odpočinek, ženy mají svůj cyklus, střídají se roční období, životní etapy... A to nemluvím o změnách velkých, jako je například vstup do školky, do školy, puberta, lásky a rozchody, první práce, změny práce, těhotenství, mateřství a otcovství, přechod do důchodu...

Adaptujeme se na hezké i smutné záležitosti a tato adaptace je pro oba typy stejně obtížná. Známe přece tolik lidí, kteří neustáli velký úspěch, slávu, nebo naopak úmrtí milované osoby...

ZÁTEŽ VYVOLÁ AKCI

Jak to vlastně funguje? Odpověď na jednoduchou otázku v medicíně bývá obvykle složitá. Proto si vezmeme na pomoc pohled čínské medicíny, která je možná v této záležitosti pochopitelnější. Zdraví je podle čínské medicíny v podstatě přímo úměrné schopnosti rychle a přesně zareagovat na změny. Vše, co člověk dělá, by mělo být kolem zlaté střední cesty. Výkyvy jsou možné a jsou součástí života, ale pak šup rychle zase do středu. My na Západě naproti tomu rádi zažíváme extáze, máme rádi adrenalin, extrémní zážitky a neumíme si vážit klidu mysli, vnitřního klidu v sobě a vnějškového klidu kolem nás. Obvykle jsou to až životní průšvihy a nejrůznější katastrofy, které nás k tomu dovedou.

Co se tedy z pohledu čínské medicíny děje, pokud dochází k velké změně nebo zátěži?

1. Tělo i duch se snaží zachovat integritu – tedy ustát to. K tomu potřebuje zejména obrovské nárazové množství energie, a tu si stáhne z rezerv organismu, z oblastí, kde momentálně není potřeba. Adaptace není otázkou okamžiku, ale je to různě dlouhý proces (v případě adaptace na úmrtí blízkého člověka může trvat až rok), takže: 2. Zvýší se požadavky na trávení, aby zajišťovalo přísun energie a důležitých látek po celou dobu probíhající adaptace.
 
2. Postupně se organismus snaží vyhovět současně běžným požadavkům na život (chození do práce, fungování v rodině) a zároveň pracovat na vyrovnání se s novou situací.
 
3. Dojde k vyrovnání se, již není třeba “pracovat na dvou frontách”, a nastává doba splácení dluhů, které k sobě máme, a ideálně návrat do středu.
 
KDYŽ MECHANISMUS ADAPTACE SELŽE

Čím je člověk duchovně pokročilejší, tím je celý proces rychlejší. Kde však může nastat chyba?

1. Změna se udála v období, kdy nemáme dost vlastních sil. To poznáme tak, že nám vadí i banality, jako třeba změny počasí, najednou nám vadí jít na noční směnu, nezvládáme zpěv svých dětí, každý nový požadavek – byť i maličký, nás podráždí…
    
2. Situace je pro nás “neskousnutelná” – takže jsme v ní uvízli. To je hodně velký problém. Nejčastější je to u křivd, a to i u těch domnělých. Kvantum síly, které nám to bere, je naprosto děsivé. Navíc pocit křivdy často ústí do zloby až nenávisti a my ji buď potlačíme a pak onemocníme (nejčastěji ze systému jater, kam patří i bolest trojklaného nervu, některé bolesti hlavy, trávicí poruchy), nebo ji nepotlačíme a otravuje nám život. Je třeba si uvědomit, že tento postoj škodí pouze jenom nám samým a že máme všichni svobodu jej změnit – anebo ne. Jestliže se rozhodneme změnit náš postoj k dané situaci, lidem i sobě, je to sice boj, ale vyplatí se do poslední kapky. Úleva je tak osvobozující, že stojí za to ji prožít.
    
3. Nesplatíme dluhy vůči sobě, svému tělu i duši – a to je velmi častý problém současné doby, protože by se tolik věci “mělo”… “Už je to rok, co ti zemřel manžel, už bys měla být za vodou…” Podobné nesmysly slýchám ve své praxi den co den. Takže přijměme již jednou provždy skutečnost, že věci nejsou takové, jaké by měly být, ale prostě takové, jaké jsou. Jestli někdo potřebuje víc času, tak jej potřebuje. Jestli někdo potřebuje udělat něco bláznivého, tak to potřebuje. Každý jsme jedinečný a to právě v reakcích na změny uvidíme nejlépe. Také tělo každého z nás má své potřeby. Jsou lidé, kterým vyhovuje uběhat se k omdlení, a jiní, kteří potřebují vířivku a masáž. Jen je třeba se doopravdy znát, a mít se natolik rádi, abychom si dopřáli to, co doopravdy potřebujeme.

CO NÁM POMŮŽE USTÁT NÁROČNOU SITUACI?

Které přípravky fungují jako adaptogeny, tudíž pomocníci při adaptaci? Jednoznačně je to hlavně Stimaral. Stimaral podrží trávení, když musíme ještě něco navíc “strávit”. Podpoří systém sleziny-slinivky, jater i srdce – zde tedy převážně emoce. Pomůže rychle obnovit spotřebované živiny a energii. Stimaral je prostě někdy záchrana. Velmi se osvědčuje u hyperaktivních dětí, dětí s ADHD, kde je adaptace velký problém, u autistů, kde je problémem klíčovým.

Pro zajímavost vám popíšu, jaký účinek měl veterinární Stimaral (tedy Etovet) na plemenného hřebce, kterého jsme s kamarádkou koupily. Přivezly jsme ho domů, a ačkoli máme bohaté zkušenosti s koňmi, tohle jsme nečekaly. Pro vysvětlení: plemenný hřebec je extrémně silné zvíře, často velmi dominantní, a nesmírně záleží na jeho výchově od hříběte, jestli s ním vůbec člověk dokáže nějak fungovat. Dovedli jsme ho do jeho boxu a on ihned začal zběsile útočit na všechny koně kolem sebe a bylo mu úplně jedno, že mu na vodítku visí žena. Bylo jasné, že tohle samy nezvládneme, a tak jsme nejprve oslovily původní majitelku, co to má být. Přiznala, že kůň má potíže s adaptací a že trvalo půl roku, než se zklidnil, když si jej dovezla. A tak jsem poprosila o radu MVDr. Chmelaře, který nám doporučil adaptogen – Stimaral (Etovet). Do druhého dne jsme měli ovladatelného, oslovitelného koně, který takovým už zůstal.

Ještě více ze západního pohledu. Při adaptaci je extrémně zatížen hormonální systém. A hormony pro svoji činnost potřebují celou řadu minerálů. Navíc koloidní forma minerálů vede k výborné regeneraci tkání, a proto se hodí jak pro akutní fázi, tak potom pro fázi splácení dluhů. Samozřejmě že Fytomineral má ještě celou řadu použití a je to unikátní přírodní záležitost, která nemá obdoby. Nicméně ve spojení se Stimaralem dokáže zásadně urychlit proces adaptace a dodá nám sílu pro její úspěšné zvládnutí.

Přeji vám, abyste se museli adaptovat jen na příjemné změny.
MUDr. Alexandra VOSÁTKOVÁ