Varixy – křečové žíly

Varixy (křečové žíly) jsou ve svojí podstatě vakovitá anebo válcovitá rozšíření povrchových žil s nedomykavostí chlopní. Za normálních okolností tyto žilní chlopně propouštějí krev jen směrem k srdci, tedy zabraňují jejímu zpětnému toku. Při nedostatečném uzavírání žilních chlopní část krve teče zpět čili se vrací směrem od srdce k periferii. Tak stěny žil ochabují a vakovitě se rozšiřují. Krev neteče plynule, ale stagnuje a vzniká zvýšené riziko tvorby sraženin.

I v mladém věku

Varixy se vyskytují nejčastěji na dolních končetinách v oblasti velké a malé safény, tzv. skryté žíly. Mohou být i v jiných oblastech: velmi časté jsou v oblasti konečníku, zde je nazýváme hemoroidy (lidově též zlatá žíla), méně je nalezneme v oblasti jícnu (ezofageální varixy), močového měchýře, vagíny, prostaty a podobně.

Křečové žíly se vyskytují už v mladém věku, o něco častější jsou u žen, zejména po porodech, a s věkem jejich množství přibývá.

Podle příčiny je dělíme na varixy primární, u kterých příčina není známa, a varixy sekundární, které se vytvářejí v důsledku poruch odtoku žilní krve jako tzv. kolaterály, zejména rozšířením a vytvářením jakýchsi bočních spojek.


Proč varixy vznikají?

Hlavním faktorem vzniku primárních varixů je pravděpodobně dědičná vloha, tedy predispozice, za kterou se skrývá vrozená méněcennost elastického vaziva v žilních stěnách. Významnou úlohu při vzniku varixů všeobecně hraje dlouhodobě zvýšený žilní tlak především v dolních končetinách při vzpřímené poloze.

Dalšími rizikovými faktory vzniku varixů jsou: zvýšená námaha, zejména vsedě a vestoje, dlouhodobé stání na jednom místě (např. stání v pozoru u vojáků strážní služby, stání v prostředcích městské hromadné dopravy a podobně). Rizikovým faktorem je dnes všeobecně rozšířený nedostatek aktivního pohybu (sedavé zaměstnání), sezení s překříženýma nohama, nošení ponožek, podkolenek a spodního prádla s těsnými a úzkými gumičkami, které se “zařezávají” do kůže a brání volnému žilnímu návratu odkysličené krve od periferie k srdci.

Rizikovým faktorem je i nadváha a obezita, hormonální změny, těhotenství, zejména když se komplikuje poruchou funkce ledvin se zadržováním tekutin, otoky a nepřiměřeným nárůstem hmotnosti.

Dlouhotrvající poruchy žilní hemodynamiky, tj. stagnace odkysličené venózní krve, jsou potom příčinou degenerativních změn a zánětů cévní stěny i samotných chlopní varikózních žil. Tím významně narůstá riziko srážení stagnující krve a vzniku zánětu, tj. tromboflebitidy a flebotrombózy (viz text v rámečku). Při dlouhém trvání tohoto stavu se poškozují okolní tkáně – kůže, podkoží a měkké tkáně s možností vzniku podlitin, hyperpigmentací a bércových vředů (ulcus cruris), které se jen velmi těžko hojí a zanesením infekce ohrožují celkové zdraví.


PŘÍZNAKY: BOLEST A OTOK

Klinicky se varixy projevují tupými bolestmi v dolních končetinách, pocitem zvýšené únavy a těžkých nohou, svalovými křečemi zejména v lýtkách. Při pokročilých rozsáhlých varixech vzniká otok. Nejdříve bývá přítomný jen k večeru v oblasti kotníků, později i výše na holeních a přetrvává po celý den.

CVIČME, hýbejme se!

Při prevenci varixů jsou nezbytná opatření zabraňující zvýšenému žilnímu tlaku v dolních končetinách. Je to hlavně prevence a redukce obezity, zákaz nošení těsných škrtících gumiček ve spodním prádle, při sedavém zaměstnání je důležité častěji se postavit a projít několik kroků nebo procvičit svaly dolních končetin, zejména lýtek.

V průběhu těhotenství je třeba nosit správnou velikost vhodných elastických punčoch, dělat pravidelné procházky, při sezení si dávat dolní končetiny na podnožku, nesedávat s překříženýma nohama.


KLASICKÁ LÉČBA – OPERACE, LÉKY

V léčbě varixů se uplatňují zejména chirurgické metody – podvázání a odstranění rozšířených žil. U menších a středních varixů je možná metoda tzv. sklerotizace – varixy se nastřikují sklerotizačními roztoky, které vyvolají zánětlivou reakci výstelky varixu s uzavřením (jakýmsi slepením) jeho průsvitu a následnou přeměnou na vazivový pruh. Současně je nevyhnutelná aplikace kompresního obvazu ihned po injekci a hodně pohybu. Jsou i jiné metody, které se v praxi méně využívají.

Z chemických léků se podávají tzv. venotonika – léky podporující žilní tonus s cílem zabránit dalšímu rozšiřování žil a tvorbě nových varixů. Dále jsou to antiagregancia a antiflogistika – léky, které zlepšují reologické vlastnosti krve (lidově řečeno “ředí” krev, aby se nadměrně nesrážela), a léky působící proti zánětu a bolesti.


KOROLEN A RUTICELIT jsou základ

Z přírodních přípravků Energy jsou vhodné především jako prevence, ale i jako doplněk léčby, následující:
Korolen – bylinný koncentrát, který harmonizuje, regeneruje a detoxikuje srdečně-cévní systém. Lokálně působí krém Ruticelit – tonizuje žilní cévní stěnu, pomáhá odstranit otok a napětí, potlačuje tvorbu drobných tmavých žilek, tzv. metliček, které jsou víc kosmetickým problémem.
Podpůrný účinek na vazivovou tkáň má Flavocel, díky obsahu bioflavonoidů a vitaminu C poskytuje také antioxidační ochranu.
Vhodným hloubkově čisticím prostředkem je Cytosan zlepšující reologické vlastnosti krve. Pozitivní vliv mají i tzv. zelené potraviny – Chlorella, Spirulina, Barley juice a další přírodní produkty.

MUDr. Július Šípoš