Světový den diabetu: 14. listopad

Diabetes mellitus neboli cukrovka je nemoc stará jako lidstvo samo, první zmínky o ní pocházejí už ze starověku. Je to onemocnění, které se může týkat každého z nás. Ať jsme bohatí, chudí, mladí, staří. Nebolí, a tak nás často ani nenapadne, že právě my bychom mohli mít s tvorbou inzulinu, který je pro správné fungování organismu nezbytný, potíže. Pod označením cukrovka si můžeme, zjednodušeně řečeno, představit chronické potíže organismu se zpracováním sacharidů, tedy cukrů.
Na jednu stranu je alarmující, že nemocných stále přibývá, zatímco věk pacientů se snižuje. Statistiky hovoří o tom, že léčených diabetiků je v České republice zhruba 800 tisíc. Na druhou stranu nemá význam se zbytečně stresovat a znepokojovat, protože právě stres,mimo jiné, bývá jedním ze spouštěčů tohoto onemocnění. To, zda právě nás úplavice cukrová, což je český název pro tuto nemoc, postihne, máme totiž částečně i ve svých rukou. Na vině není jen genetika, ale také náš životní styl, který můžeme naprosto výrazným způsobem ovlivnit.
A proč právě nyní věnujeme pozornost cukrovce? Není to náhoda, že na 14. listopad připadá Světový den diabetu. V tento den se totiž roku 1891 narodil objevitel inzulinu, kanadský lékař Frederik Grant Banting.
 
CO JE CUKROVKA
Měli bychom v první řadě vědět, že existuje cukrovka 1. a 2. typu a oba druhy se liší tím, co úplavici cukrovou způsobuje.
Cukrovka 1. typu může propuknout u novorozence i starého člověka, bývá podmíněna geneticky a její léčba se neobejde bez pravidelné aplikace inzulinu, hormonu, který vzniká ve slinivce břišní. Pacient je na přísunu inzulinu zvenčí závislý. Diabetes 1. typu se řadí mezi autoimunitní onemocnění.
U cukrovky 2. typu tak zvané Langherhansovy ostrůvky ve slinivce břišní sice inzulin vytvářejí, ale méně, než tělo potřebuje. Navíc buňky v těle, které inzulin potřebují k tomu, aby zpracovaly cukr, s ním nedokáží dobře hospodařit. Právě tento druh cukrovky se řadí mezi takzvané civilizační choroby. Projevuje se často u lidí se sedavým zaměstnáním, s čímžjde ruku v ruce špatný životní styl. Namátkou jmenujme stres, kouření, nezdravé stravování, obezitu, nedostatek pohybu. První, co lékař diabetikovi nařídí, je změna stravovacích návyků, což znamená vynechat z jídelníčku sladká jídla a zamyslet se nad skladbou jídelníčku, více se pohybovat.

JAK SE DÁ CUKROVKA POZNAT?
Diabetes se obvykle odhalí při vyšetření moči. Již ve středověku si lidé všimli, že takzvaná “sladká moč” vábí mouchy a jiný hmyz. Jejich poznatek byl správný: při špatném zpracování sacharidů se cukr vyplavuje z těla močí. Nemocný může pociťovat velkou žízeň, únavu, malátnost, někdy se objeví úbytek hmotnosti, které by pacienta měly alarmovat a bez váhání dovést do ordinace lékaře. Při neléčeném rozvinutém diabetu hrozí vážné komplikace, například onemocnění ledvin, oční obtíže, postižení nervů nebo poškození cév, které může vést až k amputaci končetin.
Pokud vám byla diagnostikována cukrovka, nelekejte se. Nerezignujte. Možná namítnete, že je pro vás těžké změnit od základu svůj život a myslíte si: co se má stát, stane se. Pozor! Někdy i malá změna může přinést skvělé výsledky, zejména pokud vsadíte na pravidelnost – zkuste denně vyšetřit 30 minut na procházku, nejlépe v přírodě, odpoutat se od běžných starostí, odpočinout si, relaxovat. A nezapomínejte ani na to, že humor je kořením života a příroda je mocná léčitelka…


Ing. Miloslava MARTÍNKOVÁ